Historie tetování

Přes obrovskou popularitu, v praktickém životě toho příliš z původních záznamů (odkazů) nezbylo

Pokud jde o etymologický původ slova ‘tetování’, obvykle se věří v to, že pochází ze dvou hlavních derivací, potažmo i destinací. První je od polynéského slova ta, což znamená zvýrazňovat něco tak, až je to do očí bijící. Druhá vychází z tahitského slova tatau, což znamená „označovat něco“. Používání tetování začalo (dle dochovaných záznamů) již před tisícovkami let a jeho historie je stejně pestrá, barevná a různorodá stejně tak jako lidé, kteří je nosili. Z jednoduchého vědeckého hlediska – tetování vznikají vkládáním barevných materiálů pod povrch kůže či pokožky. První tetování byla pravděpodobně vytvořena neúmyslně. Někomu s malým poraněním či šrámem se „podařilo“, že špinavou rukou, která byla pokryta sazemi nebo popelem, vetřel tyto nečistoty do rány. Když se zahojila, všimli si, že se kůže zacelila nad popelem a onen znak se stal trvalým přídavkem.

Naše poznatky o tetování v Evropě opravdu začínají u starověkých řeckých a římských historiků. Jedinými zdroji informací před tím jsou archeologické nálezy, které jsou děsivé, a především jsou otevřené různým interpretacím. Je možné, že tetovací kultury skutečně v Evropě existovaly již před poslední Velkou dobou ledovou před 12 000 lety. Mísy se stopami černých a červených pigmentů spolu se zabroušenými pazourky byly objeveny v Grotte des Fees (Fairy Grotto) v Chatelperronu ve Francii 1867, dále pak v jeskyních v Portugalsku a ve Skandinávii. Tvar a velikost nástrojů naznačují, že byly použity pro tetování.

Obrázky lidí, ozdobených něčím, co se zdá být čtyřmi vytetovanými vodorovnými čarami na obou stranách jejich nosů, byly nalezeny na prehistorických kamenných pilířích v Aveyronu a Tarn, Francie. Figurky z pálené hlíny Clay Cucuteni, datované do období 5000 let před naším letopočtem, zobrazují stopy tetování. Nalezeny byly v oblasti Podunají v Rumunsku. Kresby a figurky, objevené v pohřebních thráckých mohylách poblíž bulharského Plovdivu, mohou zobrazovat tetované lidi, ale vzhledem ke složitosti dekorací je více pravděpodobné, že představují spíše malování na tělo (body painting) nebo jemně zpracované figurky.

Hlavním důvodem pro zánik dávných tradic na mnoha místech byl konec jejich téměř úplné izolace. Po staletí žijící jako více či méně rovnocenné kultury byly domorodé populace přemoženy dominantními evropskými mořeplaveckými národy. Technologicky a vojensky vyspělejší Evropané přinesli své vlastní hodnotové systémy, založené na křesťanských krédech. Stejně jako Řekové (a před nimi Číňané) pohrdali Evropané praktikami obyvatel nově objevených regionů. Nemohlo uniknout pozornosti domorodců, že zejména mužští dobrodruzi pohlíželi na trvalé tělesné ozdoby na “jinak tak atraktivních” ženách s pohrdáním. Obdobně mnoho grónských inuitských žen odmítalo tradiční tetování obličeje, obávaje se, že mužům z pevniny by se zdály neatraktivní.

Doba bronzová
Ledový muž Ötzi” ovládl v roce 1991 titulky novin po celém světě, když bylo jeho zmrzlé tělo objeveno v horách mezi Rakouskem a Itálií. Jedná se o nejzachovalejší pozůstatky z tohoto období, jaké kdy byly nalezeny. Na kůži se nachází 57 tetování: kříž na vnitřní straně levého kolena, šest přímých linek 15 centimetrů dlouhých nad ledvinami, a mnoha rovnoběžných linek na kotnících. Po celá staletí Berbeři v horských oblastech severní Afriky používali tento druh léčebného tetování k léčbě revmatických bolestí. Antropologové věří, že tradiční léčitel zářezy v kůži Ötziho na postižených místech zaplnil léčivými bylinami přímo v ráně, kde byly vypáleny hrotem rozžhaveného kovového nástroje. Ohořelý zbytek se stal součástí výsledné jizvy. Zkoumání Ötziho tetované kožní tkáně odhalilo, že jizvy obsahují uhlíkové částice. Pravděpodobně pastýř či lovec byl v době svého úmrtí středního věku. Měděná ozdoba u něj nalezená naznačuje, že se jednalo o osobu určitého významu. Ötzi, pojmenovaný po Ötztalských Alpách, kde byl nalezen, žil před 5 300 lety. Byl pravděpodobně zavražděn, neboť v jeho zádech byl nalezen hrot šípu a jeho tělo nese stopy pořezání a hluboké pohmožděniny. Jsa uzavřeni v ledu po tisíce let jsou Ötzi i předměty s ním nalezené pozoruhodně dobře zachované.

Historie tetování

Pazourková kultura

V roce 1948 – jen něco málo přes 200 kilometrů severně od hranic mezi Ruskem a Čínou – odkryl ruský archeolog Sergej Rudenko skupinu hrobů nebo kurganů (mohyl ve stejnojmenné východoevropské oblasti) ve vysokých horách Altaje. Mumie, objevené v této lokalitě, jsou datovány do období před 2 400 lety. Na jejich tělech se nacházelo široké spektrum tetování, zdá se, představující různá domácí a mytologická zvířata. Mezi nimi byli griffini (dávná stvoření s tělem lva a hlavou orla) a příšery, o nichž se domnívali, že mohou mít magický význam. Nicméně některé z těchto druhů prvků jsou považovány za čistě estetické, dekorativní či ornamentální. Tetování těchto mumifikovaných těl, nahlíženo dohromady či jako jeden celý kus, bylo považováno jako odraz postavení jednotlivce, který je nosil.

Egypt

Různé psané rukopisy, aktuální fyzické pozůstatky a práce tatérského umění, týkající se egyptského období, byly prvními egyptology převážně ignorovány. Dnes nicméně víme, že tam byla objevena mnohá těla, datovaná až do rané éry Jedenácté dynastie, která na sobě měla tetování. V roce 1891 archeologové odkryli v Thébách (za Nové říše hlavní město Egypta) mumifikované pozůstatky Amunet, kněžky bohyně Hathor, která žila někdy mezi roky 2160 až 1994 před n.l. Tato ženská mumie na sobě nese několik linek a bodů, vytetovaných kolem těla. Tyto tečky a čárky byly zarovnány do abstraktních geometrických vzorů. Věří se, že tento konkrétní druh umění byl striktně omezen pro ženy, a že obvykle tyto ženy byly spojovány s nějakými rituálními praktikami. Egypťané pak prováděli tetovací techniky po celém tehdy známém světě. Pyramidy budující Třetí a Čtvrtá dynastie rozvíjela mezinárodní styky s národy Kréty, Řecka, Persie a Arábie. A 2 000 let před Kristem bylo umění tetování rozšířeno až do jihovýchodní Asie. Ainu (západoasijští kočovníci) s sebou přinesli praxi tetování až do Japonska. Je smutnou skutečností, že původní významy mnoha tetování jsou ztraceny, a to nejen kvůli nedostatku zájmu nové generace o své vlastní tradice, výsledek postupu západních vlivů.

Historie tetování

Tagged with:
 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

FV5xrb